Tak se nás za velmi vydatného deště, sešlo celkem i dosti.
Ano bouřka Jaruna řádně zavlažila a Pepa Březina asi litoval,
že sedí na schůzce a není někde na svém čundru v hustolesích.
Omluveni Jarda, Žanda a Pepa Hlavnička...a Libor...možná seče.
Žanda má své důležité povinnosti, ale pokud může, přijde ráda.
Tentokrát to nevyšlo, ale určitě bude mít něco nového,
však ji inspirace roste přímo před očima.
Řešili jsme hlavně "o čem" bude Zahrada Open 5. v září.
Názory se nejprve různily, zaznělo pár zajímavých nápadů
a nakonec jsme se většinou na základních věcech shodli.
Malé retro na kanapíčku, aniž by věděl, vystavoval vlatně můj
táta Jan.Ano měl jsem tam tátovo fotky ze svého dětství,
dle mého úsudku velmi povedené, nadčasové.
Snad jen "kostýmy doby" dávají tušit, že se týkají hlubšího minulého století. Právě k tomuto následovala debata s nějakými zatím bláznivými nápady .Jsem zvědav, jak se tento nápad rozvine...může to být ještě zajímavé.
Následovala Juniorova zdařilá PC prezentace ze Svitav 5/2011.
Mirek S. promítal fotky z tanečních vystoupení, je to téma,
v kterém se našel a které mu jde a sedí.
Následovala manipulací téměř netčená krajina od Pepy B.
Ano téměř netčená...lesní katedrála má své kouzlo a...
pravda, byla trošku jiná, ale tématu to sedělo a Pepa měl důvod,
proč právě takhle.
V paměti mi zůstane zasněšená jarní krajina v Adršpachu.
A potom kluci / Mirinda a Roman/ promítali fotky ze Zámostí
a přidávali své historky ze zákulisí a k celkové debatě "co vlastně"
na takovýchto akcích fotit se přidali i Vjerka se Slávkem.
Déšť sílil a ustával, zase sílil a zase ustával a v této teměř již letní atmosféře jsme setrvali až do desáté hodiny.

p.s. Nepomlóvejte mi Tata Bojs .

Martin

V polovině května je letní počasí. Sešlo se nás celkem dosti. Debata o Svitavách, Zahradě Open 5, Zámostí Open Performance /na
které jsem zapoměl/, a kanapíčku.
Lukáš Křesina se oficiálně stává právoplatným členem klubu.
Projekce: videoprezentace klubu...paráda, moc se nám všem líbí.
Dobrá práce Mirindo a Slávku....a Mirindo.
Pepa Březina nechce věřit tomu co v prezentaci povídal.
Je to opět tu...podezření z MANIPULACE.
Libor asi seče...Pepa Hlavnička nepřijel, Žanda nechala
synečka doma a přijela.
Slávek  jemně sarkastický. Jarda novým souborem mile
překvapil ..."nech krajinu odpočinout Jardo a zkus něco podobného
co  jsme na schůzce viděli."
Lukáš a jeho fotky na kanapi z výstavy. Pepa Březina radí ostatním neradit a "neřezat" na kanapíčku.
Dostal jsem darem jeho "domácí" vývojku, velice děkuji.
Karlovy miniatury jsou velmi povedené, babička bude mít radost. Junior odchází netradičně brzy...kam? Honza se přišel opět
podívat...a odchází s hlavou plnou informací. Zdenka se dlouho
dívá na tu spoustu barev od Pepy Březiny. Roman přišel pěšky
a těšil se na pivo.
Slávek pouští dokument s Viktorem Kolářem...skvělé.
Vjerka asi byla zase první na klubu...donesl jsem fotky, na které
nezbyl čas...a zase je odnesl...vezmu je příště.STOP.

Tolik telefgraficky...Martin

Stejně jako loni jsme se i letos vypravili do Svitav na setkání fotoklubů, v pátek 13.5.2011.
Jelo nás pět: Mirinda, Vjerka, Karel, Junior a já. Ve Svitavách se k nám přidal ještě Honza. No, nato, že jsme ještě ve čtvrt na šest byli u Billy v Novém Městěm jsme to nakonec přece jen stihli a těsně před šestou byli na místě srazu v restauraci ve Fabrice.
Letos nebyl zamluven salonek, ale prostory restaurace, což nebylo tak dobré. Ale naštěstí na cca 60 lidí byla vyčleněna JEDNA!
servírka a tak se na pivo čekalo jen několik DLOUHÝCH minut.
Představovaly se jednotlivé kluby...k tomuto musím napsat, že přijet bez nějakých konkrétních materiálů, letáčků a vizitek nebo prezentace, považuji za naprostou nepřipravenost na tuto akci,
která tímto vlastně utrpěla. A teď si budeme honit triko: prezentaci jsme měli připravenou, řečnický úvod a pár NAHLAS
řečených myšlenek jsem taky zvládl, náš stůl byl veselý a
nepřehlédnutelný.
Naše prezentace, která se Mirindovi tolik povedla běžela téměř
na hlucho, neboť nebyly připraveny bedny. takže to, co tam
říkáme tlumočil ústně p.Báča ze Svitav, coby obsluha PC.
Kde udělali přátelé ze Svitav chybu?
Ech což, popili jsme ( jedna síla nestačila nosit, my v klidu stačili
vypít), popovídali si s p.Sedláčkem a hlavně lanškrouňákama,
kterých na to, že to mají kousek přijelo opravdu jen pár,
a vydali se nočními Svitavami na internát, kde jsme byli ubytováni. Joj, dobrá cesta, fotograficky veselá, i láhev přišla vhod. Na intru jsme ještě nějakou doby filozofovali a dle chechtotu na chodbě jsme nebyli sami.
Ráno nás čekalo pověšení fotek na šňůry v hlavním sále Fabriky.
Zde musím organizátory pochválit, vše bylo dokonale připraveno.
Prošli jsme si dopolední Svitavy, dali oběd, na ceremoniál se nám nikomu nechtělo, šli jsem až na výstavu samotnou.
Bohužel nepřijel Prof.Vojtěchovský, na jeho přednášku jsme se těšili.
Potom jsme si ješte prohlédli celou výstavu na šňůrách, sbalili
fotky a hurá domů.
Možná vám můj popis celé této kulturní akce připadne jako cesta
na pařbu, nenechte se zmást, ale takhle to bylo, takhle to bývá.
Kulturu a fotografování musíte nějak naředit čímsi ostatním,
jak hovorem o jiných věcech, tak smíchem a dobrým pocitem,
že všude kolem vás jsou lidi stějně pošahaní jako vy, a o to
k sobě mají kolikrát blíž...koníček sbližuje.

Mohlo to být lepší, ale taky horší, něco chválím, něco mi nesedlo,
ale stejně jsem tam byl rád, a příští rok pojedu určitě zase.

Martin

Tak co se mi vybavuje z této schůzky...jóó´už vím,co je nejdůležitější!
Vjerka byla na schůzce jako úplně první...a měla sebou i zpracované
fotky-reportáž ze sobotního výletu do Brna.
No tomu se snad ani "vjeřit" nedá...pochvalááá !!!
Dále bych připomenul debatu o setkání fotoklubů ve Svitavách (vejde se nás sedm?), promítání fotek Pepy H., Karla, Slávka, Vjerky, Pepy B. ( ano, výběr má skutečně SMYSL!).
Připomenutí 80.tých let prostřednictvím skenů fotek tehdejšího
Fotokroužku při JE Dukovany, tzn.všechny ty 1.Máje, běhy energetiků, plesy taktéž energetiků, branné závody, nohejbal,
minikopaná a všelijaké přebory atd.
Nebudu to zde nějak shazovat. V nashromážděných fotografiích
vidím kolikrát dost dobrou fotografickou práci, dost dobré oko
fotografovo.
Nejvíc na mne a na ostatní zapůsobily fotky Karla Pokorného.
Jeho fotky měly postřeh, kompozici, nápad a hlavně jeho panoramatické snímky mne skutečně velmi překvapily.
Hlavně se však jedná o dokument doby, a ten svým zpracováním
považuju za nadstandartní fotografickou práci fotoamatéra.
Mohli jsme se taktéž podívat na fotky Jardy a Lukáše, které
měli na výstavě v Jupiter Clubu ve Velkém Meziříčí,
ale kluci se nějak nepřipoměli a tak je zhlédneme příště.
V režii Slávka a Mirrindy proběhla další fáze natáčení
prezentace-dokumentu na Svitavy 2011.

Martin

Na této schůzce s větší účastí jsme probrali budoucí výstavu Zahradu Open,
a zhruba také podmínky účasti na ní.
Důležité je to, že každý by si měl snažit pověsit své práce
nejlépe sám. Ale smysluplné je, hlavně si na tuto akci udělat čas. Myslím, že do budoucna
nemá cenu, trvat na dodání fotek od každého člena a potom mu je ještě věšet, mezitím
co oslovený autor je někde jinde a moc ho to vlastně celé ani nezajímá.
Ať vystavuje ten, kdo má zájem, a to i pobýt na akci samotné a pomoci
s jejím úspěšným chodem. Je to organizačně celkem vyčerpávající a to ti,
kteří se takto účastní a pomáhají jistě vědí.
Uvítám týmovou spolupráci ode všech zúčastněných. Takže kolem tohoto
se motala celá hlavní debata, možná pro někoho nezajímavá,
ale probrat osobně to musíme, maily to nedořešíme.
Mělo by se jednat hlavně o FOTOGRAFICKOU výstavu a vítám veškeré
podněty a nápady na akce, které nám přitáhnou návštěvníky.
Dále jsme začali pracovat na "filmařině" ohledně PC klubové prezentace.
Bude to zajímavé, jak to Mirinda se Slávkem budou dávat vše dohromady.
Rozběhla se i zajímavá debata nad promítanými ořezy, které zpracováváme
v klubovém vyhlášeném tématu "Z cizího krev neteče".
Bude to v budoucnu zajímavé a budeme se kolem toho jistě dohadovat...o to jde:).
Na kanapíčko donesla nejzajímavější překvapení Žanda...svého
malého synka Samuela...Malého:).
Určitě nejmladší host, který se kdy schůzky účastnil.
Další postřehy: Mirek S. obhajuje svůj ořez, Vjerčiny parádní fotky, Pepa B.
chystajicí se s myšlenkou  před kameru,  druhý spěchající  Pepa H.,   chrnící 
malej Sam,  Libor po zimním spánku, Mirinda se Slávkem jako báječní muži
s klikou, fotící Junior atd.
Opět jsme to protáhli až do 22.hodiny a když mi pár přátel mávalo do okna posledního ojíždějícího autobusu, měl jsem
příjemný pocit, že takto se setkávat, tvořit a povídat si,
je to ono.

Martin

Čtvrtek 17.3.2011...den vernisáže nastal. Práce jsou všechny
dokončené , fotky nainstalované, nápisy nalepené.
Vše je hotovo, poslední zkouška PC a projekčního plátna,
už i cimbálová kapela dorazila...víno je nalito...čekáme na lidi.
Takto nějak to v Zadní synagoze vypadalo po 17.hodině.

Všemu tomu však předcházela hromada práce více lidí .
Výběr vlastních fotografií, rozpočítání na panely,
to vše měl Pepa nahrubo vlastně připravené.
Postupovali jsme dle jeho vlastních rozkresů.
To byl základ.
Z technických důvodů jsme však museli udělat nějaké změny.
Jak v počtu fotografií na panel, tak ve vlastním výběru snímků.
Takový drobný kurátorský zásah.
Jelikož bylo třeba nazvětšovat cca skoro 74 fotek, bylo jasné,
že musíme, pokud chceme stihnout březnový termín, použít
jinou techniku než ruční zvětšování ve fotokomoře.
Skenovat negativy, ve PhotoShopu je vyčistit   a zrobit fotky na labu,  na jednotný materiál.
S tímto by Pepa asi nesouhlasil, a brblal by, ale neměli jsme jinou možnost. Fotky nakonec dopadly velmi dobře.
ANO, musím napsat, že se je skutečně technicky podařilo "dát"
na papír tak, že  FOTOGRAGFIE je černobílá s nádherným zrnem.

Následovaly práce na grafických detailech, texty k jednotlivým
částem celého souboru, shromáždění dostatečného počtu fotek
na PC prezentaci, retušování, domlouvání, lepení, výroba pozvánek, návrhy ke všem těmto věcem, telefonáty,
zase domlouvání, a nespočet mailů a telefonátů mezi všemi
zúčastněnými, instalace, taky nervíky, nedostatek spánku a času... ALE od jisté doby bylo však jasné, že vše dobře dopadne.
Nebudu zde již vypisovat více technických detailů, ale věřte,
že jsme  si všichni "zobli", neboť  práce na této výstavě nám zabrala asi dva měsíce práce.
Musím zde znovu poděkovat všem, kteří se na přípravě výstavy
podíleli. Nebudu zde konkrétně jmenovat, někdo více, někdo méně...jsem rád, že to kolektivně klapalo a klaplo:).
Jako sponzory zde uvádím  firmu YASHICA Třebíč a Foto KODAK Melovský.
Víno dodalo Vinařství Sádek a další finanční krytí rodina Pavelkova.

Zadní synagoga 17.3.2011 v 18.hodin: prostor synagogy
se postupně příjemně naplnil.
Příjemný hlahol utichl, když se úvodu zhostila p.Hanáčková ředitelka MKS Třebíč. Zazněly první tóny
Cimbálové muziky Josefa Válka...mluví starosta Pavel Heřman,
opět cimbálek, následuje vzpomínková PC projekce na Pepu.
A s dalším zvukem cimbálu se oficiálně otevírá výstava.
Lidi korzují, fotografují, povídají, popíjejí a smějí se...
tak je to přece DOBŘE...povedlo se to.
Přišli se podívat na výstavu Pepy Pavelky. Máme z toho radost.
Velllikou...cimbál duní, lidí plno, víno došlo...dobře jsme
ho v ten čtvrtek zapili...Pepu našeho.
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Část textu dcery Jindry Pavelkové k vernisáži:

... ti co jej znali však vědí, že ze všeho nejtypičtější pro něj byla činnost, a to jakákoliv. Chvíli neposeděl, neustále musel něco dělat, především fotit. S fotoaparátem zavěšeným na krku se vydával na dlouhé procházky, účastnil se všemožných akcí. O tom svědčí i kousek papíru, který měl na stole. Pod seznamem nejrůznějších úkolů, nápadů a plánů na výlety v době letošního jara stálo prosté FOTIT, něco dělat.
K těm plánovaným aktivitám patřila i příprava výstavy pracovně nazývané „Výstava 75“. Jejím tématem je tátův rodný kraj, do kterého se několik  posledních let stále častěji vracel a jehož zákoutí a tradice začal zcela systematicky zaznamenávat na fotografický film. Z materiálu tohoto období tak vznikla výstava, kterou chtěl sám nazvat „Tady jsem doma“.
Text:Jindra Pavelková
----------------------------------------------------------------------------------------------

Jak vidno výstavu v tomto termínu plánoval Pepa ještě za svého života.
Byl vždy všude včas co si pamatuju.
Pokud už chtěl jít  domů, říkával :  "Pojďte...jdeme bydlet".
Dovolím si vás všechny pozvat: " Pojďte...přijďte se mrknout"...
přijďte se podívat na výstavu, která nese název, jenž  dal sám autor  "Tady jsem doma"....tam, kam se vracel rád.

Martin Bukovský

Den před vernisáží k Pepově výstavě jsme se ještě sešli.
Účast byla hojnější než minule. Promítli jsme si ještě
PC prezentaci se vzpomínkou na Pepu. Ta je nachystaná
na čtvrteční vernisáž a speciálně pro tento účel.
Probrali jsme pár klubových akcí: Svitavy 2011, klubová
vyhlášená témata, promítli fotky několika autorů i na
kanapíčko došlo / noste víc papíru! Hlavně vyzyvatelé, víte
koho myslím, že jo? :)/.
Pozvánky a plakáty byly rozdány, plátno na vernisáž sbaleno
a po 22.té hodině opouštíme Charleston...spokojeni:).

Martin

Další pravidelná schůzka klubu. Sešlo se nás tentokrát málo,
ale přesto proběhlo i promítání.
Důležitým a snad i nejhlavnějším bodem této schůzky je,
konečná domluva ohledně chystané výstavy Pepy Pavelky.
Nad touto výstavou již řada z nás strávila spoustu času.
Spolupráci mezi námi všemi, s klidem označím za vynikající.
Dělá mi radost, když vidím, že každý plní to, co slíbil nebo to,
o co byl požádán.
O dalších podrobnostech napíšu až po vernisáži výstavy,
nechci zde prozrazovat, nechci zde předjímat.
Ale věřím , že vernisáž i výstava samotná dopadne dobře,
a že se stane ZAPAMATOVATELNOU.
Uvědomne si, že tuto výstavu pomáháme realizovat HLAVNĚ pro to, že Pepa byl členem našeho klubu a náš kamarád.
To je to hlavní, proč to děláme.
Je to možnost jakési poslední fotografické pocty jednomu z nás.
Pepa profotografoval celý život, a my byli u toho, když v prostředí
našeho klubu, všeho toho scházení, povídání a vystavování,
opět dostal chuť víc něco dělat.
Věřím tomu, cítil jsem to, bylo to vidět.

Závěrem se promítaly fotky Romana, hodně sportu a sportu
/jo...fakt fotí:)/, a po debatě o nutnosti nosit "na papíře",
jsem několikrát "zastlal" kanapíčko svým barytovým fotografickým archívem.
Jarda Kršek a Lukáš Křesina mají téměř utajenou výstavu
v Jupiter Clubu ve Velkém Meziříčí.

Martin

Tak jsme se sešli podruhé v roce 2011. Hlavním bodem  programu
bylo  donést na flashkách co nejvíce fotek s Pepou Pavelkou.
Tato schůzka byla už v zadání brána jako jakási pocta právě
Pepovi Pavelkovi, jakési vzpomenutí s následným promítáním.
Materiálu a nás všech se sešlo hojně, byl jsem mile překvapen.
Ano, právě účastí a následným promítáním.
Když jsem tam viděl tolik a tolik záběrů, uvědomil jsem si,
co vlastně to naše "klubování" pro nás všechny znamená.
Vždyť to je chuť  scházet se, vidět a mluvit spolu o různých
věcech...u všech těch promítaných fotografií jsem cítil  radost
z akcí, které se podařilo uskutečnit společnými silami...radost
předávaná i ostatním návštěvníkům těchto akcí, ANO fotografie
nás zprvu spojovala...šlo nejdříve o ty obrázky, teď však mohu napsat...nás už nespojuje pouze fotografie.
Ze všech promítaných fotek chceme sestavit prezentaci na chystanou výstavu Pepy Pavelky, která proběhne (za přispění všech našich spojených sil ), od 17.3.2011 v Zadní synagoze.
Kdyby nešlo na schůzce o vzpomínkou akci, myslel bych si,
že slavíme na klubu Pepovy nedožité 75.té narozeniny.
Těch by se právě dožil jen pár dní před schůzkou 30.1.2011.
Ano...jak zmínil minule v příspěvku Mirinda...Pepa tam tentokrát byl opět s námi...a snad ještě více.

P.S. Přejeme moc a moc zdraví tentokrát Pepovi Březinovi.
         Přijde jaro, bude zase síla.

P.S.2:  Žanda na klubu asi naposledy "celá", udělali jsme si
             ještě společnou fotku...neboť příště může být již vše
             radostně jinak .Jinak dle mého ještě chválím Picollce
             "Gravidní prezentaci"..kromě Vjerčiných věcí,
             jsem na klubu dlouho nic podobného neviděl.
             Ty holky to holt tak nějak umějí podat....

Martin