Při mém trochu opožděném (5 minut) příchodu na schůzku klubu byla diskuse už v plném proudu. Jo tady je na místě pohválit Mirindu za včasný příchod. Přišel zároveň se mnou. Abych se vrátil k té diskusi. Cestovali jsme. Slávek Paříž, Mirek oblíbená Itálie, Zdeněk New York. Postupně jsme se sešli v nevelkém počtu 6ti členů a 3 nečlenů a plynule přešli na témata klubová, jako termín Zahrady, fotky na Open performance, odchod Jardy z klubu, úspěch Verky na soutěžním poli, omluvenky nezůčastněných. Po delší době jsme ani nenachystali plátno a promítačku a jen tak se povídalo jako vždycky o všem možném. Pepa Březina dal kolovat k prohlédnutí nemnoho fotek, takže  úplně bez obrázků schůzka nebyla. Pepa to je jistota. Můj poznatek ze schůzky: Mirinda když má vést klubovou schůzku, tak přijde včas. Na druhou stranu má snahu rozdávat úkoly. Tak vám nevím jestli z toho mám mít radost nebo ne.

Zapsal Karel (jen to co si zapamatoval)

Jo jo, na všechny nějak leze jaro. Proto byla schůzka veselá.
žádné zdržování, fotky na kanapíčko a promítání a povídání.
Debatili jsme o možné výstavě k festivalu Zámostí Open 2012.
Tentokráte na Hostelu, ale nic ještě není dohodnuté a jisté.
Žádné další konkrétní akce jsme nerozplánovali, minule jsme
probírali možný termín pro Zahradu Open 2012 / pokud bude /,
a vycházelo by to tentokráte na sobotu 1.9.2012.

Telegraficky: Někteří lidé slíbí, chvilku to trvá a nakonec skutečně přijdou. Paní ( moc omlouvám se, ale vypadlo mi jméno), se kterou jsem mluvil na vernisáži k výstavě Příroda Třebíčska očima fotografů, se skutečně přišla podívat a hned,
což se cení donesla pár fotografií. Jsme hodní, jen jsme dali pár tipů, a neudrželi se začali opět fotky ořezávat. Uvidíme...jestli
se ještě uvidíme, záleží na autorce.
Lukáš po mém příchodu jen hlásil: "Už jsem paní ukázal kde je kanapíčko", jako kdybychom nové lidi vítali právě jen TAM.

To Pavel II. ( nedělám si srandu, uvádím jen pro rozlišení ), opět přišel a donesl fotky,
které stály za to. Dokument ze stacionáře pro těl.+duš.postižené.
Pavel I. ( Junior, chlapec náš šikovný ), promítnul opět, tentokráte pře větším publikem své velmi podařené " Week Of Life". Žanda nemohla najít vhodný název pro své fotografie, které společně s dalšími posíláme jako část fotoklubu na jistou fotosoutěž
( Mirinda, Vjerka, Pavel I. Žanda a já). Nastávající mamka Vjerka musela brzy odejít. Slávek nasával a nasával - informace
a atmosféru ( jsi to tak říkal Slávku, tak to tak používám).
Pepa Březina nás MILE překvapil svým surealistickým souborem.
Každý čekal pole, les, stromy a keře...a teď najednou taková "kláda".
Mirek S. stále staví, ale nezapomene se omluvit. Budou se stěhovat někdy v létě, takže už teď se těšíme na kolaudaci aneb
na akci "Pozvi se sám". Mirinda ze schůzky spěchal nezvykle brzy.
Karel na schůzce fotil, je spolehlivý a k tomuto textu dodá jistě brzy nějaké foto.
Zdenka po době foto-půstu donesla řadu dobrých fotografií a mile nás
tímto překvapila. Hra s panáčkem, dobrý! A ty holčiny, to si vysloveně
žádá a koleduje o velký formát-plachtu.
Roman nemá rád nohy,natož ještě na fotkách. Slíbené historky asi nebudou.
Žanda ještě nakonec na kanapíčku rozprostřela pár glamour fotek,
viděli jsme rozhodně dobrou portrétní práci.
Nebudu vás zdržovat...je tu jaro, čas pučení, bujení a snad
i dobrých fotografických nápadů a námětů.

Martin

Jaro je téměř cítit ve vzduchu. Tomu napovídala i veselá
atmosféra na středeční schůzce.
Jako ve škole o přestávce. Smích, fórečky, jemné překřikování.
Kolikrát žasnu, co všechno na těchto setkáních dokážeme
probírat.
Kvalitu potravin, recepty, test másel, slevy oblečení, cenu stavebnin, kdo je blb atd.
Jemným švihem se dostaneme k probíhajícím
výstavám v Brně či Praze, zajímavým filmům v TV
a skončíme třeba u toho,  kdo v životě mívá větší pravdu,
jestli ženy nebo muži, což je téma TAK nekonečné,
stejně jako debata o technickém vývoji fotoaparátů.
Tohle mne na klubování baví. Někdy nevím jakým směrem
se debata bude ubírat, a je to vždy na celkové situaci, počtu lidí
a hlavně na náladě lidí samotných.
Proto jsou některé schůzky rychlé, některé skoro o ničem,
některé plné všeho a některé třeba nekončící, nerozcházející, rozumem doplňující, hádavé, vyčerpávající, spěchací,
setrvávající, poučné, kanapíčkové,  neviné  a vinné,
nasírající a zklidněné....hlavně, vždy jsou trochu jiné.
To vše  je patrně  namícháno jako výživná směs v krmítku jménem "schůzka klubu",  a tam u krmítka se obrazně řečeno
každý z jiného lesa,z jiného  palouku, louky, houští, mokřiny
( někdo i z bažiny), posupně scházíme a trávíme ten čas
společně. A to na úkor svého  času, který bychom mohli trávit
jinak, času který si nárokují naše lásky, manželky a manželé, děti, rodina a další mazlové.
Tento čas jsme si však vyhradili právě pro schůzku fotoklubu.
Pro to, abychom se potkali a řakli si i pár dalších věcí, které se fotogtafie netýkají.
Právě TOTO je důležité. Je to TMEL.
Vážím si toho, že vás všechy, které na schůzkách potkávám
vidím a že si můžeme povídat.
Veřím, že to cítíte podobně.

Pozn:  Zprávu ještě dokončím....stejně jsem zvědav, kdo to bude 
            v tomto tvaru číst. Takže KDO BUDE...ať udělá tečku         
            do návštěvní knihy.
            První tři z vás mají mou cenu sympatie.

Telegraficky (dokončení): Jelikož bylo krásně zatopeno
a technický avšak nutný úvod byl delší,svádělo to ke spánku.
Máme nový notebook, ještě nám nějaké peníze na něj chybí.
Děkujeme Romane. Žádám všechny chápavé duše o zaslání
peněz na klubový účet...jsme si to odsouhlasili.
Takže kdo může, ať prosím pošle.
Debata o vzhledu nového webu....někoho uspala, probrat to musíme. Příště ZAĆNEME IHNED PROMÍTÁNÍM FOTEK !!!
Slibuji, bude to lákavější.
Kolem osmé začali lidé odcházet jako bychom hráli fakt
špatnou hru, ale snad to byla jen shoda náhod,
neboť nálada v klubovně byla veselá.
Promítání: Žanda a její zachycené chvíle a pocity jednoduchou cestou v pravý okamžik..působivé. Pavel s moc příjemným
videem na téma Week Of Life...další dobrý počin.
Jsem rád, že jste vidět, že tvoříte...a nosíte.
Almanach díky Mirindovi doznává konečné lákavé podoby.
Zima venku jakoby trošku polevila.
J.věz, že: Hora už k Mohamedovi chodit nebude.Plánovaná výstava v galerii L.Nováka na červenec 2013.
Kolik toho o sobě navzájem vlastně víme?
Libor na příště slíbil donést dokumenty na DVD. Pavel NEW měl fotky, nestihli jsme.Lukáš taky někam spěchal.
Mirek S. staví a chodí.
Honza staví a nechodí...Zdenál opět musel do práce, příště to
promítání obrátíme...Josef H. se dal na sborový zpěv, ale přijel.
Nevzpomenul jsem vás všechny, ale byli jste tam:)...i Vjerka se
svým tajemstvím...Karel se svou spolehlivostí...Zdenka bez slibovaných fotek... Slávek coby čerstvý "...sátník".
Jak píšu, myslím, že je ještě dost věcí, které o sobě navzájem nevíme...a myslím, že i toto je dobře.
Objevovat je totiž tvůrčí proces.

Martin

Na fotosoutěži Příroda Třebíčska očima fotografů,
uspěli naši členové a přítel klubu.
Připomínám jejich úspěch....neb z toho mám upřímnou
radost.

Martin

Konečně v teple. Tato schůzka byla opravdu vymrzlá. Topení v klubovně moc topit nechtělo. No nebylo nás mnoho, ale jelikož se mi osobně omluvili čtyři lidé ( Mirek S., Pepa B., Žanda a Zdeněk),
a zprostředkovaně i Zdenka, dá se napsat, že se vlastně zadařilo.
Přátelé věřte, že mail i SMS zpráva o vaší neúčasti na mne působí jaksi blahodárně. Jakože víte, ale nejde to. Nedat o sobě vědět v době svižných pokročilých informačních technologiích na mne působí opakem.
Promítání se dnes nekonalo, nebylo vlasně co. ALE o to více jsme si příjemně a s humorem popovídali a celkem i dořešili to, co jsme dořešit potřebovali.

Telegraficky: Donesl jsem fotky na kanapíčko s tématem,
který zmínila Žanda v BLA BLA. Což bylo taky jediným počinem,
který  byl ke zhlédnuutí na této scůzce byl. Holt únor, či co.
Nálada i přes nízké teploty v místnosti byla příjemná.
I fotograf "celebrit" může vyhořet a mít NIC před sebou.
Václavek hrál ten věčer na Béčku, někteří se na to těšili,
mírně je děsila představa další zimy, kterou tam zažijí.
Zima je to období, kdy neroste tráva, takže se neseče, ale zase je zima, takže nejde přijít.
Pavel kouří cigarety a je to veselý chlapík, který si BUDE fotit to,
co bude chtít. Lukáše štvou příliš aktivní postupy v komunikaci,
kdy se neřekne a nenapíše a potom se to požaduje...tak to napíšu Mirindo, ne? V Bratislavě je prý také hezky říkala Vjeruška.
Těšíme se na příště na historky z nejmenovaného plesu v nejmenované obci...máme slíbeno.
Karel se s informacemi o chystaném almanachu nedal odbýt.Ano!
Slávek pocítil změnu v zasedacím pořádku, pro který se sám rozhodl, takže se dnes musel místo větrání brzy omotat šálou.
Přišel se mezi nás podívat Pavel, uvidíme zda mu to vydrží.

Stáli jsme venku na náměstí s Karlem, schováni před sněhovou metelicí za rohem baráku, dával jsem si večerní cigaretu a protože mi nejel autobus, povídali jsme si.
O životě a věcech, které jsou a měly by být vnímány a brány jako důležité, a o tom čemu jsme kolikrát schopni dát prostor a čas,právě na úkor těchto věcí.

Sněžení nepřestávalo, bus přijel, rozloučili jsme se. Vždycky když sněží hodně, mám službu před domovním vchodem.
Uklidil jsem sníh, uvařil čaj, z rádia zní americká country z 50.tých let, a já dopisuju tento zápis.

Martin

P.S. Na základě nadhozeného tématu vkládám jednu fotku jako "zkušenku".

Ve středu 8.2.2012 proběhla v galerii Ladislava Nováka v Zámostí vernisáž k fotosoutěži Příroda Třebíčska očima fotografů,
kterou vyhlásilo město Třebíč - Odbor životního prostředí.
Sama galerie se od doby mé poslední návštěvy hodně změnila,
a to k lepšímu. Příjemně stavebně jinak řešené prostory,
povedené osvětlení a celý upěvňovací-adjustační systém,
to vše tuto galerii posunulo o dvě třídy výše než bývávala.
Komorní hudba, dobře zvolená, lidí více, že jsme se málem
nevešli dovnitř, teploučko a známé tváře.
Tak jak slibně to vypadalo, tak to i dopadlo.
Krátce, svižně, bez zdržování, úvodní slova i zhodnocení,
vyhlášení vítězů, předání cen a povídání nakonec.
Bylo fajn vidět své kamarády z klubu chodit pro ceny.
Je to známka toho, že se stále něco děje.
3.místo obsadil Zdeněk Pachl, zvláštní cenu poroty si odnesl
Pavel Rybníček a 1.místo patřilo Mirkovi Teplému.
Ty fotografie si to zasloužily a já jsem byl příjemně překvapen.
Doufám, že si snad lidi nemyslí, že to máme jako fotoklub jaksi "předplacené", že je to jako už dopředu domluvené,
že tam bude někdo z TREFOSu a zase si to upečou...
Naopak,...nic není domluveno, všichni stojí na stejné startovní čáře jako ostatní. I když se dá napsat, že tím setkáváním v rámci fotoklubu je to přece jen jakýmsi náskokem.
Je to jen známka toho, že to naše sdružování k něčemu vede.
ALE...to je vlastně samostudium...člověk, který se zajímá
a věnuje svůj volný čas určité věci, může dojít jakéhosi uznání své práce, pokud tato za něco stojí.
To se nedá okecat.

O to jde. Tento večer mi to jen potvrdil.

Martin

Opravdu veselo a příjemno bylo na této lednové schůzce.
Fotky na kanapíčku: předskokan Karel skočil skutečně
daleko,  a tak jsme se mohli prodírat zasrtčenými a opuštěnými
zahradami a skutečně zapomenutými kouty šepledě
a kopřivna, tam kde lze čekat, že snad najdete zarostlého sádrového trpaslíka uplácáného ještě ručně,
a kde si vzpomenete jak jste se v mládí dostali až na konec
babiččiny či jiné zahrady...byli tam sami a trošku jste se báli
a přece vás něco nutilo jít ještě dál...že třeba tam něco bude...
Pepa B. měl na kanapi svůj podzimní výběr, prý se pere s barvou,
pere se však se ctí.
Krajina se každý den měnící, v každé roční období,
to je stálá výzva pro Pepu, výzva stále to zaznamenávat,
stále TAM být, být u toho.
Vidím to na srub na Aljašce...ticho...příroda...Pepa...
a nikdo kolem kdo by do toho kecal...

Žanda zaujala svými černobílými mobilními čtverci,
Junior svými barevnými upravenými takyčtverci.
Jen tak dál, mládí vpřed!

Romanovy fotky a videa z lyžování a snowboardování,
kilometry krásných sjezdovek...vše doprovozeno
geograficky vysvětlujícím komentářem...s humornými bonusy.
Na to už se tak nějak těšíváme.

Mirek S. staví...nefotí...tedy fotí a staví...a nosí nám fotky
na schůzky. Fotky vyvolaly debatu o tom, kde stavět,
jak, s kým , co použít, jak rychle...a kde na to vzít.
Bydlet TAM, kde je člověku dobře, a kde se dobře cítí,
je velice důležité...což jsme opět probrali.

Následující téma: fyzická práce je prospěšná a člověka těší...
nebo taky NEE...vidět něco za sebou je dobré...nedělej si vše
sám...montérky musí být široké, nevařená zelenina křoupe,
kouření  lidstvo provází již dlouho, je dobré mít zdravý chrup,
ale něco to stojí, stojíme o to uspořádat Zahradu Open 2012,
pravděpodobně v září...kdo dá grant je grand.
Svoboda je když si fotíte co chcete a nemusíte mít souhlas
současné politické moci, ty časy jsou snad nadobro pryč.
Nechcete-li jet na špici a rozrážet vítr čelem, dejte si oraz,
a jeďte v peletonu...lze to pochopit...člověk se stále učí...
chápat a srovnávat a nutí jej to přemýšlet.

Mám dobrý pocit z tohoto setkání, skutečně dobrý...

Martin

Schůzka, která byla první v roce 2012,  byla zralá k  zapomenutí.
I já sám jsem se musel ujišťovat, že ANO, že už je čas.
Vánoce, chvíle usebrání, potom Nový rok...je toho moc najednou.
A strašně rychle to vše uběhne.
Takže i díky tomuto se nás moc nesešlo...únava z prožitých dní klidu a míru, byla patrná snad na všech.
Začali jsme netradičně malou besedou o bezpečnosti práce a pokračovali v duchu: od pantáty vedou dráty, od žárovky
nade vraty, odtud se přelévá, do hospody, do chléva,
po krátkém spojení dvou drátů, dojte k takzvanému zkratu.

Nutnosti a důležitosti : připomínám všem členům, že uzávěrka
příjmu jedinné fotky vzniklé v roce 2010 s nějakým vlastním
komentářem a portrétem je 31.2012.
Budeme pořizovat vlastní notebook a tak prosím rovněž všechny
členy o příspěvek na rok 2012.

Telegraficky: Roman přinesl své fotky, říkal, že pokaždé ( což je
párkrát do roka), když fotky donese, skoro nikdo na klubu není.
Vjerka si vyslechla debatu o přepětí a podpětí v síti, a musela
odejít. Přátelé mezi nás chodí rádi, i když nenosí fotky...což  je dobře. Pepa B. zase fotky na kanapíčko donesl, ale nebylo obecenstvo a tak nějak čas. Karel si trošku užil své nové místo
v čele stolu, Slávek na vlastní žádost chce sedávat více vzadu.
Lidé, kterým chcete něco říct nebo se poradit, nepřijdou nebo
brzy odejdou...to je zákon schválnosti.
Junior studuje, Žanda stěhuje, Slávek a Libor marodí,
Pepa B. si občas ublíží sám.Roman pouštěl moc zajímavej filmek o snowboardingu na Aljašce, avšak konec kde machříci trošánek ničí to krásné prostředí kolem sebe se nám už tolik nelíbil, snad ani Pepovi, a ten už se v lesích něco nařezal...

Otázky : Výstava v zámecké ledárně a Zahradu Open 2012,
                  dáme to důstojně dohromady? Bude chuť a motivace?

Martin

Poslední řádná schůzka klubu a jeho přátel je za námi.
Asi jsme se celkem všichni těšili, ne na to  že je poslední,
ale na schůzku a na sebe navzájem, a tak se nás sešlo celkem dost.
Klubová témata se nám nějak nedaří scelit, dát dohromady...
zapracovat a něco ze sebe vysypat...musíme se trošku zamyslet JAK to celé udělat...zda zvolit něco atraktivnějšího pro ostatní, či změnit přístup...nevím. Na každé schůzce si s tím připomínáním
připadám jak na debatě s hluchejma:).
Zato se nám podařily ostatní věci, které jsme si vymysleli
a také uskutečnili. Výstava Pepy Pavelky, Zámostí Open 2011
a Zahrada Open 2011...myslím, že tyto hlavní události vyšly
a že jsme to důstojně vždy dotáhli do konce.
Vždy zbyde něco, co zůstane jako pomníček, ke kterému se
budeme vracet, ke kterému bude cenu mít se cenu vracet.

Schůzku si zapamatuju jako velmi družnou, povídací,
ševelící až hlučící a hlavně DOST zábavnou.
Snad i díky Slávkovo videím, která se skutečně promítla
v tu správnou adventní dobu.
Fotky promítli:  Karel, Mirinda, Mirek S. a Žanda.

Telegraficky: Žanda si tentokrát vymohla celý klubový
čas pro sebe, a odevzdala malého Sama
velkému Malému Michalovi.
Proč Sam pláče při odchodu z klubu a ne na schůzkách,
kde je tichej jako pěna a vše kolem jen pozoruje?
Junior jel fotit akty s nějakejma studentkama a vymluvil
se na ples. Pardon..Sorry... Pleas...
Tráva už neroste...přišel i Libor. Hrotovice a Pepa H. se neozývají.
Slávek nám ještě půjčil svůj notebook. Mirinda se svým mobilem fotí a fotí...a fotí. Vjerka vyčerpaně nakonec přišla.
Lukáš bodoval na fotosoutěži v Jihlavě...zdá se mi, že jsem ho
viděl s nějakou ženou na vánočních trzích...dělal, že o tom neví.
Jarda do své pracovny nikoho nepustí, protože se tam nikdo
jinej nevejde.
Pepa B.měl dlouhou chvíli a tak se jen tak  poranil na ruce...podezříváme ho, že si to udělal pilou při "čištění" terénu.
Cukroví které donesl Karel, nemělo EAN ani cenovku, asi to fakt peče sám. A co na to Slávek?
Mirek S. bydlící se svou rodinou přechodně pouze v jedné místnosti (heč!), řekl, že má fotky na flashce až když se sklízela technika. Honza čte Fulghuma, přišel i Zdeněk a Zdeňka...ano,
někde jsem slyšel, že prý také fotografují.
Dožadovali jsme se dalších úsměvných rodinných historek od....
...(jsem gentleman, ne?), ale prý až třeba příště.
Na cyklistice mě odrazují takový ty divný dresy, přilby a koloboty...já si budu jezdit jedině pěkně v civilu...
A potom jsme se po desáté hodině rozešli....rozjeli domů.
Proč se mezi nás lidé bojí přijít?

Martin

P.S. Vzpomínka na Pepu Pavelku, který zemřel loni 28.12.2011
        proběhne na Novém hřbitově v Třebíči u vsypové loučky.
        Kdo z vás si najde čas, stavte se třeba nakrátko vzpomenout
        a zapálit za něj svíčku. Budu tam.

Zimina, mlhavo, namrzlo a ojíňěno. Ne však v Charlestonu,
kde jsme se podruhé listopadově sešli na klubové schůzce.
Za měsíc je Štědrý den, opět mi připadá, že to hodně rychle
uteklo, ale to mi jen připadá, protože rok je stejně dlouhý,
jen se do něj snažíme někdy nacpat vícero věcí,
a prostě se to tam vše nevejde.
To je jen taková malá úvaha nad tím, že je ze života někdy
velká pracovní honička, a to nikdy nědělá duši dobře,
a klidu to rovněž nepřidává.
Každý z nás to někdy zažil, někteří z nás to zažívají dál.
Brzy nastane advent, čas usebrání a zklidnění.
Advent na klubových schůzkách nastal s promítáním
fotek Pepy Březiny.
Trochu jiným pohledem, s netradičním skorokruhovým
zobrazením nás Pepa zavedl opět do svého ticha,
zklidnění a přemítání.
Živáčka nenajdeš.
Mám rád ty Pepovy jemné manipulace s fotografií,
a zároveň s námi.
I barevné a zvláště strukturované fotografie
se mi tentokrát obzvláště líbily.

Jarda rozložil své zmenšeniny na kanapíčku:
Něco jsme viděli již minule na PC, ale kanapíčko dává
právě ten hravější rozměr, kde se dá libovolně řezat,
přeskupovat, zakrývat, debatit, inspirovat atd.

Promítli jsme ještě fotky od Mirindy.
Po čase autorova úhoru
(ano, tak to říkal osobně, dokonce expresivněji),
byly dle mého vidět opět velice zdařilé záběry.
Vše snímáno technikou s vyřazením
dalších mnoha možností, režimů, voleb atd.

Poznánka:
Diktatura? Právě ta diktatura fotoaparátu je někdy zavádějící.

Zde byl zesílen HLAVNĚ motiv autora, toto chci, toto fotím.

Následoval můj PC příspěvek "Úvaha o mě a mém fotografování":
Věřím, že až na vyjímky jsem vás nenudil.

Proběhla debata nad konečně chystaným klubovým almanachem.
Pro jistotu začneme dávat dohromady až rok 2010.
Patronem akce je Slávek a věškeré INFO maily
směřujte tedy prosím na něho.

Zkratkou:
Žando, někdy to holt neklapne,  Mirku S. tak příště,
Pepo H.brzké uzdravení...Libore Tobě také, ale ozvi se.
A ještě přemýšlím, kolik zprvu nadšených lidí přišlo mezi nás
jednou, dvakrát, a potom už nikdy.
Ale taky vím, že někteří už zůstali.

P.S. Zhruba před rokem proběhla malá vernisáž na SPŠStavební
       v Třebíči, kde s námi naposled byl Pepa Pavelka.
       31.prosince se dopoledne chystám na Nový hřbitov
       na posypovou loučku.
       Vím, neleží tam, ale přijdu tam za Pepu
       zapálit svíčku. Můžete se ke mě třeba přidat. 

    Martin