Jeden z našich členů Josef Pavelka, rovněž vystavuje v knihovně
a to sice v pobočce v Borovině na Okružní ulici.
Výstava "Divadlo Semafor a lidé kolem něj", je z období
let 1964 - 1975.
Vystavené fotografie jsou vidění od 15.ledna do konce května
tohoto roku.
Bukovský Martin

V posledních dnech si pročítám knihu Susan Sontagové – O fotografii. Je to opravdu zajímavá četba, která by mohla třeba zajímat i někoho dalšího. Snad jen drobné varování: v této knize se opravdu nedozvíte nic o tom jak fotografovat, ani nic o fotoaparátech, objektivech, čipech, vývojkách...
Dovolím si připojit několik kratičkých ukázek, které jsou samozřejmě vytrženy z kontextu. Přesto si myslím, že jsou jistou, nepatrnou ukázkou jakým způsobem je kniha pojednána.

Fotografovat znamená přivlastňovat si fotografované.

Fotografování se v poslední době stalo zábavou praktikovanou téměř stejně široce jako sex a tanec – což znamená, že jako všechny formy masového umění není fotografie většinou lidí provozována jako umění. Je především společenským rituálem, obranou vůči úzkosti a nástrojem moci.

Fotografie se stala jedním ze základních prostředků prožívání, nástrojem k vyvolání dojmu účasti.

Fotografování je ve své podstatě aktem nezasahování.

Fotografie není jen výsledkem setkání události a fotografa, samotné fotografování je událostí s daleko rezolutnějšími nároky – vstupovat do všeho, co se děje, narušovat nebo ignorovat. Už samo naše vnímání situace je nyní artikulováno prostřednictvím fotoaparátu.

Fotografie je elegickým uměním, uměním soumraku.

Fotografovat znamená účastnit se na smrtelnosti, zranitelnosti, nestálosti někoho (či něčeho) jiného.

Fotografie šokují, pokud ukazují něco neobvyklého. Naneštěstí se sázky stále zvyšují – zčásti kvůli samotnému přemnožení takových obrazů hrůzy.

Fotografie z roku 1900, jež tehdy působila svým námětem, by nás dnes mohla dojmout spíše tím, že jde o fotografii pořízenou v roce 1900. Konkrétní kvality a záměry fotografií mají tendenci být pohlceny všeobecným patosem minulého času.

Fotografie je tenkým výřezem prostoru  stejně jako času.

Základní moudrost fotografického obrazu říká : „Toto je povrch. Teď přemýšlej – či spíš vyciť, vytuš – co je za ním, jaká musí být skutečnost, když vypadá takhle.“ Fotografie, které samy o sobě nedokážou nic vysvětlit, jsou nevyčerpatelnou výzvou k dedukování, spekulaci a fantazírování.

Fotografovat znamená propůjčovat význam.

Fotoaparát však nutně dělá z každého turistu ve světě druhých, a nakonec i v jeho vlastním.

Fotograf je zosobněním současnosti; jeho pohledem se nynějšek stává minulostí.

Viděny okem fotoaparátu vyhlížejí pusté budovy továren a ulice zaneřáděné billboardy stejně krásně jako kostely a venkovské krajiny. Ba ještě krásněji, alepsoň dle moderního vkusu.

Fotografování má nevyhnutelně za následek určitou povýšenost vůči skutečnosti.

Život se neskládá z významných detailů, osvětlených bleskem a navždy znehybněných. Fotografie však ano.

Prostřednictvím fotografie nikdo nikdy nenalezl ošklivost. Mnozí tak ale objevili krásu. Kromě případů, kdy je fotoaparát použit k dokumentaci či jako součást společenského rituálu, je tím, co nutí lidi fotografovat, snaha shledat něco krásným.

Ale navzdory deklarovaným záměrům nerozvážné, nearanžované a často nelítostné fotografie zobrazovat pravdu, nikoliv krásu, dokáže fotografie i nadále svět zkrášlovat. Nejtrvalejším triumfem fotografie je vlastně její schopnost nacházet krásu v nízkém, pošetilém a sešlém.

 

Protože fotografie je pouhým fragmentem, závisí její morální a emocionální závažnost na tom, kam je vložena. Fotografie se proměňuje podle kontextu, ve kterém je vnímána.

Moralisté milující fotografie vždy doufají, že slova zachrání obraz.

A nakonec něco pro Martina:

Všeobecně řečeno: pocty nakonec připadly Popelkám.

Slávek Horák

Vkládám odkaz na článek, který by snad mohl někoho zaujmout.
http://www.paladix.cz/clanky/muzy-a-krize-ve-fotografii.html

Slávek Horák

Tak jak budeme fungovat v roce 2009?
Kde všude budeme případně vystavovat?
Kde všude se mihnou nebo setrvají naše fotografie?
Kde všude se na naše fotografie lidé podívají?
Je to převážne i na nás.
První výstava bude v únoru 2009, v pobočce městské
knihovny na Modřínové ulici, kde bude vystavovat pár našich členů.
Dále bude možnost vystavit fotografie v Zámeckých konírnách,
kde je každoročně výstava výtvarníků a fotografů, ta probíhá souběžne s hudebním festivalem" Zámostí".

Dále se nám díky Jardovi Krškovi otevírá možnost do budoucna vystavovat v Jupiter klubu ve Velkém Meziříčí, to bude však v plánu až v roce 2010. Možná se dohodneme na výstavě v Telči /Mirek Sedláček/, a třeba ještě získáme další kontakty...
A máme zde ještě pokračování dalšího ročníku výstavy
"Zahrada Open", která na podzim dopadla dobře.
A nemusíme zůstat u jednoho konání v jednom roce..
proč ne třeba 2x..3x...za rok...určitě by se to dalo zvládnout.
Pokud někdo z návštěvníků těchto stránek bude pro nás
mít nějaký jiný tip...napiště nám...

¨Martin Bukovský

Co dělá členka fotoklubu, když nefotí, nebo nesoftí aneb Obhajoba věčného JÁ NEMÁM ČAS Věry R.
V sobotu jsem vařila oběd. Dělám to poměrně často, aniž by to někoho z členů rodiny extra vzrušovalo. Teda...děti to vzrušuje dost, poněvadž jim jen tak něco nechutná. Broučci jsou to, marná práce.
Takže v sobotu jsem vařila oběd, Zdravý oběd. Zdravou verzi boloňské omáčky na špagety. Poněvadž ta koupená ve sklenici mým broučkům chutná.

Recept:
Nastrouhej jednu mrkev, jednu petržel, kousek-asi čtvrtku středně velké bulvy-celeru, nakrájej kousek pórku, oloupej dva stroužky česneku. Vraz to do kastrólu, podlij vodou a nech zlehka dusit.
Semel maso...jaký máš, nebo chceš. Taky ho můžeš rozšmelcovat sekáčkem mixéru. Dochuť ho solí, česnekem, pepřem, majoránkou, bazalkou...jak chceš...promíchej. Nakrájej cibulku, nech zesklovatět na oleji v pánvi, vraz do toho masovou patlaninu a zamíchej. Přikryj pokličkou, nech dusit do hotova.
Udušenou kořenovozeleninovou směs rozmixuj mixérem na hladkou kaši...ochutnej, dosol, je to docela dobrý, co? Dalo by se to použít i jinde... .Nalij na to koupená zavařená rajčata, promíchej. Vraž do toho podušený maso a je to!
Teda...špagety uvaříš podle návodu na obalu a sýr se strouhá na struhadle...

...a broučci? Jedli to...ale asi jim víc chutná ta koupená, co jenom vyklopíte na pánev a nakydáte na špagety.

Příště: Jak se vaří vývojka od Martina M.

Členka Trefosu a fotoreportérka Třebíčského deníku uspěla, a tok že hodně. V příloze celostátního deníku MF Dnes ji vyšla fotografie
na téma Anděl. Jelikož bylo osloveno děvět mladých fotografů
z republiky, je to určitě úspěch. Příloha ze dne 23.12.2008
Blahoželám...
Martin B.

Dobrý rok 29. Martin Bukovský

Dobré světlo Všem

Níže najdete fotografie, které byly oceněny na XIX. ročníku souteže Premiéra 2008.

Martin Bukovský - cena VSVF za snímek "Chlapeček"
                         - cena FOMEI za snímky "Justo, kde jsi?", "Chlapeček"

Miroslav Teplý - cena FOMA za snímek Oslava 6/06

Pro fanoušky polské dokumentární fotografie vkládám odkaz na nové číslo časopisu 5klatek. Koukejte a bavte se.

MiTe